Měla jsem pokřivenou duši
z tvýho lhaní
a tys mi neveřil
Házela jsem na tebe
naše nový nádobí
jen ses mi smál
a říkal jak jsem teatrální
v těch děravejch punčocháčích
a rudou rtěnkou
Říkal si tomu "melodramatický večery"
a čekal na další roli
kterou zahraju jen pro tebe
až všichni v baráku budou spát
žít si svůj tichej život
i chvilku za nás
Byl jsi jen obyčejnej divák
v mym světě
a nikdy si nechápal
že to myslim vážně
když jsem na tebe křičela
že si nás zabil Jak v béčkovym hororu
Byl jsi můj zlej sen,
bubák pod postelí,
něco v mojí hlavě
co desetkrát za den
mi bušilo do spánků
requiem pro štíhlý nohy a ranní kafe
a neodešel si...zůstals dál
v mý posteli
a zase do ní drolíš moje sny
s příchutí touhy života bez tebe
Jsi moje droga
bez halucinací a vedlejších účinků
...bez žádnýho dojezdu.
